Sasko u českých hranic se radikalizuje. Ovlivnit to může i západní Čechy

Volební plakát s Frauke Petryovou z AfD. Foto: archiv ZápadočeskýDeník.czVolební plakát s Frauke Petryovou z AfD. Foto: archiv ZápadočeskýDeník.cz

SASKO - Celoněmecké volby potvrdily trend, o kterém se ví už dlouho. Nejslabší a i nejradikálnější oblastí je celý pás příhraničních okresů Saska s Karlovarským krajem.

Reklama

Obyvatele i politiky Karlovarského kraje i Ústeckého a Libereckého by to mělo zajímat. Sasko je přímý soused, tak jako Středočeský kraj.

O to víc bychom měli více sledovat a analyzovat politickou, ekonomickou i demografickou situaci u našich západních sousedů.

Celý pás hraničních okresů od Vogtlandu (na české straně od Chebu) po Zittau (na české straně Hrádek nad Nisou) je výrazně pravicově extrémisticky naladěn.

Paradoxně tu nemusí uspět ani čistě levicová Die Linke (Levice), která vzešla z bývalých členů sociálních demokratů SPD i pohrobků někdejších východoněmeckých komunistů. Ztrácí tu i nacionalistická NPD, která se více méně otevřeně hlásí k pravicovému extrémismu a z českých stran si vytvářela partnera nejprve v Dělnické straně a poté současné DSSS.

Alternativa pro Německo (AfD) získala přes 13 procent hlasů a je třetí nejsilnější formací v německém spolkovém sněmu.

Tohoto celoněmeckého výsledku AfD získala především masovou podporou ve východní části Německa, na území bývalé NDR. A na tomto území pak největší podporu v celém pásu německo-české a německo-polské hranici.

Do Bundestagu se volí dvěma hlasy. Jeden hlas míří na kandidáta, kterému volič určí přímý mandát (obdoba senátních voleb v Česku), druhý hlas je určen politické straně.

Právě ve třech okresech, které obklopují české bývalé okresy Teplice, Ústí nad Labem, Děčín, Česká Lípa a Liberec, Alternativa pro Německo získala tři přímé mandáty.

V německém okrese Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory kandidovala Frauke Petryová, která v čase voleb byla jednou z předsedkyň celoněmecké AfD. Získala v obcích jako Dippoldiswalde, Heidenau, Pirna či Sebnitz velmi silný mandát.

Uspěli i kandidáti v okresech Budyšín (Bautzen) a Zhořelec (Görlitz).

Jak je to možné, tím se zabývala i německá média. Nejrozšířenějšími důvody podle různých analýz je stav v této části Německa. I přes masivní investice v uplynulých 27 letech se nepodařilo tyto okresy v Krušných horách a na pomezí Česka a Polska postavit na nohy.

Voliči AfD se nejvíce rekrutovali z mužů mezi mladým a středním věkem. Například německý bulvární list Bild do titulku použil spojení "vzteklí východní muži".

Tito muži jsou většinou nezaměstnaní nebo mají nízké platy. Cítí se zklamáni z vývoje po sjednocení Německa. Nevidí pracovní perspektivu, neboť na vedoucích pozicích ve firmách ve východním Německu jsou především manažeři ze západní části země.

Kromě toho pohraniční regiony se vysidlují. Oblast má zkušenosti s masivními odchody do západní části Německa. Ve východní části zůstávají především ti, kteří nechtějí nebo nemají vůli odejít.

Zatímco mladí muži zůstávají, mladé ženy odešly. V těchto okresech je tak více mužů a méně žen. Muži mají potíže najít protějšky a založit rodiny.

To, že se v této části Německa vydělává méně než v ostatních spolkových zemích, je už dlouholetý trend.

Krizi navíc zhoršila migrační vlna v období srpen 2015 až březen 2016. Nikde jinde není tak velká nenávist k uprchlíkům a migrantům jako zde. Vláda Angely Merkelové v rámci "dosidlovací politiky" chtěla na východ země - kde je dostatek volných bytů - přestěhovat z jiných částí Německa i azylových center stovky tisíc lidí.

To, že se to postupně děje, ukazuje jen letmý pohled. Stačí přejet z Dolní Poustevny do sousedního Sebnitz nebo se projít v Glasshütte u Heidenau a na nové obyvatele z jiného kontinentu zde narazíte poměrně snadno.

Ještě masivnějši je to vidět v německých městech jako jsou Drážďany, Lipsko či Chemnitz. Tato velká města se pomalu vyrovnávají s velkoměsty na západě Německa jako je Kolín nad Rýnem nebo Stuttgart.

Noví obyvatelé ale vadí "vzteklým východním mužům". Ti v těchto lidech vidí další konkurenci na pracovním trhu.

Německá spolková vláda dotuje zaměstnávání žadatelů o azyl. Firmy dostávají peníze za to, že tyto lidi zaměstnají.

Dochází tak k paradoxní situaci. Kvůli nezaměstnanosti a nedostatku pracovních příležitostí odcházeli Sasové na západ. Zároveň se země bránila pracovní síle z Česka a Polska, neboť Německo uplatnilo sedmiletý zákaz práce pro nové členy Evropské unie.

Nyní jsou přitom v Sasku stovky tisíc cizinců z Afriky, Blízkého východu i Asie.

Ti dostali byty v saských městech a povinné hodiny němčiny. Dále dostávají umístěnky do firem, které je zaměstnávají.

Přitom to samé Německo tyto výhody neposkytne například českému zájemci ze severních Čech. Ten si musí nájem zaplatit, tak jako hodiny němčiny a bude zaměstnán na nedotované pracovní místo.

Toto způsobuje na druhé straně českých hranic napětí v "původní" německé společnosti. Lidé se tajně ozbrojují, přestože je v Německu zakázáno na ulici nosit dlouhé nože, natož teleskopické obušky.

Protože v Německu legálně tyto "zbraně" nelze koupit, mnozí jezdí do Česka. Odtud se dostávají "pašováním" do Saska. Přestože němečtí policisté a celníci dělají pravidelné zátahy a často usilovně kontrolují německé řidiče převážející toto zboží, lze předpokládat, že stoprocentní odhalení německých občanů není možné.

Co z toho vyplývá pro Česko? Na území bývalé NDR se radikalizuje společnost. Mladí muži zatím svou frustraci ventilují buď protestními hlasy AfD s heslem Merkelová musí pryč či Zrádkyně. Další ventilací hněvu jsou protesty organizované i neonacisty či chuligánstvím na fotbalových stadionech.

To, že situace v Sasku je vážná, si uvědomila po zářijových volbách i saská CDU předsedy Stanislawa Tillicha. Právě křesťanská unie Angely Merkelové zde utrpěla citelnou porážku ve prospěch AfD.

Východní část Saska na sebe strhla pozornost i zbytku Německa, které nechápe, co se to v trojúhelníku Německo - Česko - Polsko děje.

"Jsou to asociálové. Tolik miliard ze západu sem za ty roky plynulo. Výchoďáci jsou pohrobci Adolfa Hitlera," zní jeden z radikálních ohlasů západního Němce od Frankfurtu nad Mohanem.

"Merkelová musí pryč. Západní Němci jsou nabubřelí, pořád mají dovolené, vůbec nepracují a přitom mají tolik peněz. U nás není práce," zní hlas z druhé strany, obyvatele vesnice v okrese Budyšín. V Bautzenu byla omezena výroba vlakových souprav koncernu Bombardier. Aby si udržel práci u stejného zaměstnavatele, jezdí od pondělí do čtvrtka o 250 kilometrů dál směrem na západ do Duryňska. Tam bydlí na ubytovně, pracuje v montážním závodě a na víkend se vrací do Budyšína.

Typický obrázek pracujícího východního Němce z Lužice.

Reklama
Přidejte se k nám na Facebooku!

Hodnocení

2.67 hvězdiček / Hodnoceno: 3x


Přidat/zobrazit komentáře

Aktuálně

Žena šikanovala staršího muže, teď jí hrozí čtyři roky ve vězení Žena šikanovala staršího muže, teď jí hrozí čtyři roky ve vězení
V Chodově hoří bývalá pekárna V Chodově hoří bývalá pekárna
Mladík, jenž na přechodu přejel dvě děti, je obviněn Mladík, jenž na přechodu přejel dvě děti, je obviněn

Na Plzeňsku se bude protestovat, a tak většina lékařů zavře své ordinace Na Plzeňsku se bude protestovat, a tak většina lékařů zavře své ordinace
Muže v Přešticích trhal divočák Muže v Přešticích trhal divočák
GIBS vyšetřuje zákrok policistů v civilu jako trestný čin. Došlo k zneužití pravomoci?! GIBS vyšetřuje zákrok policistů v civilu jako trestný čin. Došlo k zneužití pravomoci?!


Komentáře