Plzeňsko je po Praze druhým nejlepším místem pro život v Česku

Plzeňský kraj vede především v počtu dětských hřišť, dobrovolných hasičů či atraktivitě vysokých škol, kdy vysokým školám ve svém regionu zůstane věrný každý druhý student.

Také pracovních příležitostí je tu více než v ostatních krajích ČR. Neplatí to však pro zdravotně postižené, v čemž si Plzeňský kraj oproti loňsku pohoršil. Mezi slabé stránky tohoto kraje patří také to, že na zdejší kulturní akce chodí méně lidí a mohou využít jen malého počtu koupališť.

Naopak pracovních příležitostí je v Plzeňském kraji více než v ostatních krajích Česka. Neplatí to však pro zdravotně postižené, v čemž si Plzeňský kraj oproti loňsku pohoršil. Nemocnice mají dostatečnou lůžkovou kapacitu a také počet odmítnutých žádostí v zařízeních pro seniory je skoro o třetinu nižší než jinde.

Plzeňané dýchají čistší vzduch a vyprodukují vůbec nejméně komunálního odpadu. Jako slabiny se naopak jeví počet kilometrů silnic a dálnic, počet kilometrů železnic, počet koupališť a bazénů nebo počet podnikového odpadu v kilogramech na obyvatele. Vůbec nejhůře byl kraj hodnocen v oblasti rozvoje infrastruktury, kde skončil na posledním místě.

Projekt Místo pro život je srovnávacím výzkumem, který mapuje kvalitu života obyvatel v jednotlivých regionech České republiky. Prostřednictvím statistických dat se podrobně zaměřuje na oblasti, jako je zdraví a sociální sféra, ekologie a příroda, péče o děti a vzdělávání, volnočasové aktivity a turismus, rozvoj infrastruktury, občanská společnost a tolerance, podmínky práce či bezpečnost.